Naše výrobky

Ostatní rafinérské výrobky

Česká rafinérská kromě hotových výrobků pro tuzemský trh vyrábí také suroviny pro další zpracování. Zásobují surovinami zejména petrochemické výrobny Chemopetrolu, poskytují základové suroviny pro výrobu mazacích a jiných speciálních olejů, dávají suroviny pro výrobu vodíku atp.

Síra.
Síra je chemický prvek, který byl znám již v nejstarších dobách. Už Homér se zmiňuje o používání hořící síry k dezinfekci. Síra se v přírodě vyskytuje relativně ve velkém množství, a to jak ve volném stavu především v blízkosti sopek, tak i v podobě různých chemických sloučenin – především síranů, a sirníků. Dostupná část zemské kůry obsahuje asi 0,03 % (m/m) síry. Síra je také důležitý biogenní prvek, protože je součástí bílkovin. V obchodech se obvykle můžeme setkat se sírou ve dvou podobách – se sirným květem, což jsou prudce ochlazené páry síry, nebo tzv. roubíkovou sírou, která se získává odléváním kapalné síry ohřáté na 120 °C do forem.

V pevném stavu je síra za normálních podmínek žlutá látka s krystalickou strukturou. Síra se běžně vyskytuje v několika různých krystalických modifikacích v závislosti na svém původu. Síra se snadno taví - její bod tání je 110 °C. Kapalná síra vykazuje značné anomálie v závislosti na teplotě, které se nejvíce projevují na viskozitě. Viskozita kapaliny je minimální při teplotě cca 158 °C, pak dochází k extrémnímu nárůstu o více než 4 řády a maxima je dosahováno při cca 187 °C. Při dalším zvyšování teploty viskozity roztavené kapalné síry opět výrazně klesá. Nárůst viskozity je vysvětlován vznikem amorfní formy, což jsou v podstatě polymérní řetězce síry s molekulovou hmotností 60 000 až 150 000. Viskozitu kapalné síry prudce snižuje přítomnost některých příměsí, zejména sirovodíku.

Síra je velmi aktivní chemický prvek, zejména při zvýšené teplotě. Používá se zejména k výrobě kyseliny sírové, dále se používá k výrobě sirouhlíku, ultramarínu, rumělky, organických sirných barviv, celulózy, výbušnin, průmyslových hnojiv,při výrobě zápalek atp., značné množství síry se spotřebuje v gumárenském průmyslu při vulkanizaci kaučuku. Hořící síra se používá k dezinfekci, v lékařství se často aplikují sirné masti pro léčení kožních chorob. Jak je z uvedeného výčtu vidět, jsou možnosti využití síry značně rozsáhlé.

Síra je přítomná v ropě v podobě organických sloučenin v množství od několika desetin po několik procent v závislosti na původu ropy. V České republice se nejčastěji zpracovává ruská ropa, u které se obsah síry pohybuje okolo 1,5 % (m/m). V průběhu technologického zpracování se síra z jednotlivých frakcí a produktů odstraňuje především hydrogenační rafinací vodíkem. Konečný obsah síry například v ve vyráběných motorových palivech je cca 100x nižší v porovnání s výchozí ropou. Při odsiřování frakcí vzniká z přítomných sirných sloučenin prudce jedovatý sirovodík, který se z cirkulačních vodíkových plynů obvykle vypírá mono- nebo diethanolaminem. Koncentrovaný sirovodíkový plyn se pak dále zpracovává na tzv. Clausových jednotkách. Zde se sirovodík oxiduje na síru a částečně
oxid siřičitý, který dále reaguje se sirovodíkem za vzniku další elementární síry. Účinnost procesu je velmi vysoká – více než 98,5 %. Získává se tak velmi čistá síra neobsahující na rozdíl od přírodní těžené žádné mechanické příměsi.

Z rafinérie je síra dodávána v roztaveném stavu při teplotě cca 140 – 160 °C s kvalitativními parametry uvedenými v následující tabulce. Tato kapalina je zbarvena do tmavě žluté barvy s nádechem do oranžova. Dodávky našim odběratelům se uskutečňují ve speciálních železničních cisternách.

Suroviny pro jednotku termického štěpení Chemopetrolu.
Chemopetrol Litvínov je největším odběratelem surovin pro další petrochemické zpracování. Na jednotce termického štěpení, podle hlavního výrobku také nazývané etylénová jednotka, se kromě etylénu vyrábí také propylén, C4-frakce s vysokým podílem butadienu, C5-frakce, benzen a další výrobky. Jako surovina slouží celá škála rafinérských produktů. Nejlehčí dodávanou surovinou jsou LPG, dále se zpracovává benzín, plynový olej a hlavní surovinou je hydrokrakovaný vakuový destilát (HCVD) z hydrokrakovací jednotky postavené v rafinérii Litvínov speciálně za tímto účelem. Tato hydrokrakovací jednotka se také nazývá jednotka PSP (příprava suroviny pro petrochemii).

Surovina pro výrobu vodíku a syntézního plynu v Chemopetrolu.
Provozovaná výrobna vodíku slouží hlavně k výrobě syntézního plynu pro syntézu čpavku a pro výrobu vyšších alkoholů Fischer-Tropschovou syntézou. Menší část vyráběného vodíku pokrývá také potřeby rafinérie. Vodík se vyrábí zplyňováním resp. parciální oxidací těžkých ropných zbytků na reaktorech Shell. Dodavatelem těchto těžkých vakuových zbytků pro zplyňování je rafinérie.

Olejové hydrogenáty pro výrobu základových mazacích a speciálních olejů.
Výroba olejových hydrogenátů je jedním z nejstarších procesů hlubokého zpracování ropy v České rafinérské Litvínov a patřila mu světová technologická priorita. Výroba byla zahájena ke konci 60. let a hydrogenáty byly a jsou doposud vyráběny na vysokotlakých jednotkách, určených původně k hydrogenaci hnědouhelných dehtů. Od roku 1967 dodnes se při výrobě hydrogenátů uplatňují olejové frakce z vakuové destilace ropy. Podstatným znakem hydrogenace je použití katalyzátoru CHEROX 34-03 pracujícího při tlaku 22 MPa. Tento tuzemský katalyzátor se vyznačuje mírnými hydrokrakovacími vlastnostmi, vysokou aktivitou a dobrou selektivitou. Vyrobené hydrokrakované oleje se vyznačují vysokým viskozitním indexem, vhodnou viskozitou, barvou a dalšími vlastnostmi požadovanými pro výrobu základových mazacích a speciálních olejů.

Výroba hydrogenátů selektivním hydrokrakováním je adaptibilní z hlediska volby základní suroviny a volby hodnoty výsledného viskozitního indexu. V závislosti na stupni konverze vznikají i komponenty s nižší viskozitou a konečné výrobky se proto získávají následnou destilační úpravou. Oddestilováním benzínových podílů se získávají tzv. stabilizované hydrogenáty, které se dále destilačně upravují na destilační jednotce v Koramo. Zde je možné kromě destilačního zbytku získat velmi úzké destilační řezy s přesně specifikovanými vlastnostmi pro různé speciální použití. Pokud se v rafinérii z hydrogenátů oddestilují společně s benzínovými podíly i středněvroucí frakce, získáme tzv. klasické hydrogenáty. Ty slouží v Paramo, resp. Koramo jako vysokoindexové složky zejména pro motorové oleje nižších viskozitních tříd jako náhrada plně syntetických složek.